Začínáme topit v krbu – co bychom měli vědět?

Správné topení, přikládání a udržování ohně není žádná velká věda, ale na druhou stranu vyžaduje dodržování určitých zásad a pravidel. Některá jsou striktně dána, jiná si osvojíme až časem, praxí a (mnohdy hořce) nabytými zkušenostmi.

Znejte svůj krb

Naprostou alfou a omegou správného topení v krbu je v prvé řadě krb samotný, v řadě druhé pak použité topivo. K prvnímu bodu lze říct, že pokud není krb pro svůj účel vhodně navržený (z hlediska výkonu, rozměru vytápěných prostor, frekvence topení…), ani sebepečlivější přikládání vám moc radosti neudělá. Svoji roli pak samozřejmě hraje i samotný stav krbu a jeho kondice: špatný tah, úniky tepla a zanešené průduchy také degradují celý proces topení. A koneckonců, krb přece jen není hračka a je více než vhodné se důkladně seznámit s jeho obsluhou, parametry a pokyny výrobce – a dodržovat je. Jen tak využijete naplno jeho potenciál a nebudete mu přitom zkracovat životnost nesprávným zacházením.

Není dřevo jako dřevo

A teď už k samotnému topivu. Budeme-li se věnovat tomu nejrozšířenějšímu, ale někdy také záludnému, řeč bude o klasickém dřevu, ve formě třísek, polínek, špalků a kulatin. Výběrem dobrého dřeva můžete jednak ušetřit nemalé peníze na jeho spotřebě a také na maximální výhřevnosti. Tu vám zaručí jen optimálně proschlé dřevo, jehož vlhkost nepřesahuje 15 %. Na druhou stranu je také potřeba dát pozor na přeschnutí a u samotného krbu skladovat jen zásobu maximálně na pár dní a zbytek skladovat v dobře větraných prostorech. 

Co se měkkosti a tvrdosti dřeva týče, ideální je mít od obojího. Měkké dřevo udělá lepší službu při zatápění, pro následné přikládání se zase hodí dřevo tvrdší. A používejte opravdu jen dřevo k tomu určené – v případě topení chemicky ošetřeným dřevem, papírovým odpadem a podobně se dostáváte do křížku se zákonem o ochraně ovzduší.

Časem jistě najdete optimální způsob a topení v krbu se pro vás stane hravě zvládnutou maličkostí. A když si nebudete jistí, vždy se můžete obrátit na nás.